Albánie je země na Albánském poloostrově, ve které žije zhruba 2,8 milionů obyvatel. I když je to země v Evropě, tak je velice chudá. Dokonce patří mezi nejchudší v celé Evropě. Průměrný plat v Albánii je zhruba 10 000 korun. Je to hlavně tím, že byl zde dlouho u moci socialismus a vůdce Enver Hodža. Strašil lidi válkou, která ale nikdy nepřišla. I proto mohl stavět bunkry a řopíky. Řopík je stanoviště, odkud měli vojáci bránit zemi proti nepříteli a odkud mohla tajná policie sledovat občany. Říká se proto, že je Albánie o 20 let pozadu. I když je ale Albánie velice chudá, tak má krásnou přírodu. 

Berat

Berat je nejhezčí město celé Albánie. Je to tím, že je jako jediné nezasažené socialismem. Jako první zastávku doporučuji starověký hrad. Na hradě je hned několik výhledů na krásné hory a řeku Osum. Zároveň zde najdete mešity i kostely. Je to tím, že za vůdce Hodži bylo náboženství zakázáno, a tak si navzájem křesťané i muslimové pomáhali. Bohužel jsou svatostánky obou vír v žalostném stavu, a proto vybírají místní mniši leky na jejich údržbu. Na hradě také najdete zemědělce prodávající velmi dobré ořechy a ovoce za nízké ceny. Na samotném vrcholu hradu se nachází krásná vyhlídka na údolí s krásnými domečky. Z každého domečku je alespoň jedním oknem vidět na řeku Osum. I proto se říká Beratu Město tisíce oken. Město Berat rozhodně stojí za návštěvu, akorát se v létě připravte na vysoké teploty. My jsme například měli 43 stupňů, takže doporučuji vzít si hodně vody. 

Tirana

Další výlet jsme si udělali do hlavního města jménem Tirana. V Tiraně žije zhruba 570 000 obyvatel, což z ní dělá největší město celé Albánie. Když vyrazíte do Tirany, tak vám tento výlet rozhodně nezabere celý den. Je to tím, že všechny důležité památky jsou v okruhu 2 kilometrů. Nejmodernější stavbou v Tiraně je fotbalový stadion, který byl opravdu nádherný. Do Air Albania stadium se vejde zhruba 25 000 lidí. Je to sice skromný stadion, ale je velice útulný. Hned na hlavní tribuně je veřejná restaurace, odkud je výhled na celý stadion. Dokonce i drink vám nalijí do sklenice ve tvaru kopačky. Okolo stadionu je velké nákupní centrum s několika restauracemi. Podle obyvatel města je to dokonce srdce celé Tirany. Jako fotbalový maniak tento stadion obdivuji, a vůbec by mi nevadilo, kdyby byl podobný i v Česku. Dokonce se zde konalo i první finále Konferenční ligy, kterou tehdy ovládl AS Řím. Naproti stadionu se nachází prezidentské sídlo, které se mi ale moc nelíbilo. Když pak jdete po hlavní ulici, uvidíte hodně široké ulice a komunistické domy, dokud nedojdete na náměstí. Skanderbegovo náměstí je obrovské. Najdete tam mešity, kostely, fontány, ale v létě i speciální zdravotnická centra kvůli vysokým teplotám. Když obejdete stadion, náměstí, kostely a mešity, tak máte v podstatě celé centrum Tirany projité. Jediná zajímavost, která vám bude chybět, je lanovka Dajti Express s výhledem na celou Tiranu a národní park Dajti. Když vyjedete nahoru, tak si můžete zajít do restaurace a na balkónek s výhledem. To je ale bohužel všechno. Zvážil bych tedy, jestli stojí tato zastávka za návštěvu, jelikož cesta lanovkou není úplně nejlevnější záležitost. I tak bych vám ji doporučil. 

Kruja

Poslední výlet jsme si udělali do města Kruja, kde se narodil nejznámější vojevůdce Skanderbeg. Největší památkou v Kruji samozřejmě hrad, kde Skanderbeg vládl. Zajímavé je, že hrad nikdy nebyl dobyt. Je to hlavně díky jeho poloze, jelikož hrad leží v horách. I proto je tento hrad pro obyvatele Albánie symbol národa. Kromě muzea, jehož návštěvu bych vám moc nedoporučoval, jsou na hradě rodinné restaurace s krásnými výhledy na okolní hory. Pod hradem se nachází obrovský trh, který se táhne úzkými uličkami celého města. Místní lidé na tomto trhu prodávají snad úplně všechno. Hlavně to jsou tradiční koberce nebo stříbrné náhrdelníky, ale najdete zde třeba i odznáčky, nádobí, a mnohem více dalších věcí, které by vás zde nikdy nenapadly. Je také dost možné, že uvidíte stáda koz nebo ovcí, které volně běhají po ulicích a silnicích.. Kruja je město, na které vám budou bohatě stačit tři hodinky z celého dne. Tento výlet bych vám určitě doporučil, protože už mezi místními se říká, že kdo nebyl v Kruji, nebyl v Albánii.

Drač

Drač je druhé největší město Albánie, které dříve bývalo hlavním městem země. Žije zde pouze 100 000 obyvatel. Je to oblíbené turistické letovisko a zároveň i hlavní přístav země. V Drači jsme se šli podívat na pláž, ale vůbec se tam nedalo koupat. Všude na pláži byly odpadky, střepy, ale i třeba kraví trus a benzín od lodí. Vedle Drače jsou hezčí pláže, které jsou ale celkem daleko od turistických center. Moře v severní Albánii se ale oproti Chorvatsku dost liší, jelikož je zde písek, smrad a v moři není nic vidět. Největší památka Drače je místní koloseum, které se mi ale moc nelíbilo. Rozhodně nebylo tak velké a zajímavé, jako například v Římě, Veroně nebo v Pule. Naštěstí jsem si Drač zapamatoval díky tradičnímu burku, což je takový koláč z listového těsta plněný například sýrem, nebo špenátem. Byl vynikající!